Příprava lodi na druhou půlku plavby kolem světa neměla konce.. Po návratu ze suchého přístavu, kde jsem se věnoval převážně  nátěrům trupu a opravě  kormidla, mě stále čekalo přetěsnění celé paluby a další nutná  údržba..

Alya je dřevolaminátová loď, tudíž prasklinky a netěsnosti v laminaci můžou způsobit vnik vody přímo ke dřevu či k překližce. Voda může poškodit loď a to nevratně. Proto jsem se rozhodl udělat opravu co nejvíce důkladně, abych se na cestě věnoval pouze případným nehodám či malým opravám. Přetesnil jsem okna, obrousil a znovu zalaminoval všechna poškozená místa a opět přetřel jak epoxidovým základem, tak i povrchovou polyuretanovou bílou  barvou, která dala Alyi novou tvář… Věnoval jsem se i dalším záležitostem, jako montáží solarních panelů, regulátorů, navigačních světel, výměně baterie a údržbě motoru, generátoru, nalakování všech dřevěných částí, atd. S blížícím se  termínem odjezdu jsem se dostával blíže a blíže k cílenému odstranění závad. Avšak mé nadšení, jak jde vše podle plánu vzplanulo ve chvíli, kdy jsem se rozhodl zkontrolovat stav stežně a jeho takeláže před tím, než nasadím opět plachty …

Našel jsem  velice škaredou a nemalou prasklinu na nerezovém kování salingu. Opravdu  jsem se jí lekl a  i když jsem si uvědomil, že můj odjezd se určitě opozdí, byl jsem rád, že jsem si toho všimnul včas a na místě, kde to snad půjde i rozumně a rychle opravit …

Nebylo to však jednoduché. Diky přítomnosti Ondřeje Kotába a jeho vřelé pomoci jsme vymysleli strategii, aniž bych musel sundávat stěžeň dolů a zapůjčil jsem si dva hliníkové žebříky z mariny, kterými jsme stěžeň vystužili a vadný díl bezpečně  odmontovali. Neváhal jsem ztrácet čas a šel jsem rychle vyhledat někoho, kdo by to mohl svařit a my mohli  vše namontovat rychle zpět. Nastal ale problém. Poprvé jsem se dostal  osobně  do pasti místních firem, které byly naprosto neochotné ten díl jakkoliv opravit. Smáli se mi do očí, že stejně nemohu plout dále a že mám určitě plno peněz, když se plavím okolo světa a jediná možnost je vyrobit díl úplně nový, jeho cenu odhadovali na minimálně 12 000 korun českých.

Znechucený jejich postojem jsem se rozhodl zkusit najít jiné místo, nejlépe mimo přistav, kde  nebudou přemýšlet tak zištně a budou se na to dívat, jako na kus prasklého  nerezu, který je potřeba pouze svařit a vyztužit. Nakonec mi opět pomohly známosti Ondřeje, který se mnou zašel na místo, kde   řemeslníky zná a ikdyž šéf firmy začal vědomě podivně gestikulovat a koktat, aby se jako vůbec nepřemýšlelo nad jakoukoli opravou, nakonec polevil a díl mi v hodnotě  tří hodin práce   po 70 NZD za hodinu  opravil.

Příprava Alye nebyla vůbec lehká záležitost, bylo to vyčepávající. Nejen že každý den mě stál další výdaje, ale každý den se mohlo kdykoli objevit něco, co mi odjezd mohlo opět  zkomplikovat. Musel jsem zároveň zjistit příčinu praskliny, která znamenala záklon stěžně a tím nakrácení nerezových lan a přesazení pozice napínáku.

Byl jsem moc rád, že jsem měl  kolem sebe lidi i jiné jachtaře, co mi uměli poradit a dokázali mi pomoci řešit důležitá rozhodnutí a přípravu Alye dotáhnout do nějakého konce. Společnost mi dělal i Majkl, který tu žije. Hodně se mu zalíbil můj projekt a sám svou zvědavostí zjistil, jak někdy těžko dosahuji  cíle a poznal i mé nálady, kdy se daří a kdy bych už nejraději vše vzdal. Chodil za mnou do doby, dokud  jsem nevyplul, dělal mi kamaráda, oporu, dělal mi kameramana a fotografa  a nosil mi svačinky a zeleninu z jeho zahrádky. A já ho alespoň  denně pohostil  kafem  a učili jsme se vzájemně  řeč. Ondřej už musel odjet na jih, kde má svou loď. I tak jsem tam stále měl přátele, kteří mi fandili a dál mi byli ochotni pomoci v případě potřeby. Průběh osamělé plavby dál  nezávisí pouze  na finanční situaci, ale zároveň na přístupu lidí okolo mě, na postoji mé  rodiny  i přátelích v Čechách. Také na mém  zdravotním stavu, což souvisí s tím, jak se stravuji a  pohybuji  a  nyní převážně  na  budoucím technickém stavu  Alye, zda  vydrží nutná  výbava při plavbě.

Ve stejnou dobu, kdy se mi  konečně už dařilo vše dodělat, bylo důležité opět sledovat vhodné počasí k odplutí. Nový Zéland už je hodně na jihu a počasí umí být bouřlivé. Dvě vhodné možnosti  k odplutí ,,window’’, jak se přesně říká,  jsem  propásl. Navíc se tu v květnu už hodně ochlazuje, častěji prší a tím se vše komplikuje.

17.5. 2015 neděle  Alya  je  opět  připravena a doplněna  potravinami, provozními  hmotami , jako je benzín a líh a musím přiznat, že tentokrát jsem více vsadil na dobrou kondici lodi a na sílu  nezávislosti na  dlouhých pláních oceánu a na samotnou plavbu a další poplatky  už mi mnoho nezbývá a budu se muset hodně tomuto faktu podřídit. Udržet se v posunu ve správnou dobu,  aniž  bych  nebyl nucen si půjčit, nebo přerušit plavbu vyděláváním dalších peněz, je pravděpodobně  nereálné.